LVT-2 "Water Buffalo"

tech. údaje: LVT-2
původ: USA
typ: obojživelné vozidlo
OSTATNÍ TTD
VÝVOJ:
Obojživelné vozidlo LVT2 (také nazývané jako "LVT Mk.II" či "Water Buffalo") byl pokračovatelem stroje LVT1 jehož nová úloha bojového prostředku se sice ukázala být dobrým krokem, ale projevily se u něj také nedostatky, které stroj původně určený pro logistickou podporu sužovaly. Proto se v roce 1941 začalo s vývojem nové konstrukce s ohledem na možnou funkci bojového prostředku. Výrobou typu LVT2 byla opět pověřena firma "Food Machinery Corporation".

TECHNICKÉ PARAMETRY:
Nejviditelnější změnou od svého předchůdce byla konstrukce. Podvozek byl vybaven novým odpružením pojezdových kol, což na souši znatelně zlepšilo jízdní vlastnosti stroje. V přídi vozidla se nacházela převodovka, takže kabina posádky byla posunuta více dozadu. Uprostřed se nacházel otevřený prostor, který byl schopen pojmout až 24 mužů nebo 2,6 tuny jiného nákladu. Motorový prostor byl opět umístěn v zádi.
LVT2 mohl v terénu vydržet až 600 hodin, což je třikrát více než u predchozího typu, ale pásy musely být vyměňovány už po přibližně 150 hodinách, především pokud se stroj pohyboval v náročnějším terénu.
Jako pohon posloužil motor Continental W-670-9A o výkonu 250 k, použivaný v té době u lehkého tanku M3A1 Stuart. Ze stejného tanku byla u LVT2 použita i převodovka. Motor umožňoval LVT2 dosáhnout na souši rychlosti 30 km/h a ve vodě 12 km/h.
Stejně jako LVT1, také LVT2 původně nedisponoval žádným pancéřováním ani výzbrojí. Ale v roce 1943 se začalo počítat s nasazením těchto strojů již v prvních útočných vlnách vylodění a proto byly LVT2 dodatečně vybaveny pancéřováním i výzbrojí. V rámci opancéřování byly kabiny strojů opatřeny 9mm pláty připravené firmou General Motors. Jako výzbroj posloužil obvykle jeden .50cal kulomet M2HB na přední straně korby a dva .30cal kulomety M1919A4 umístěné na zádi.

HISTORIE:
Sériová výroba stroje LVT2 byla zahájena v roce 1942 ale do bojů zasáhl až v roce 1943. První zkoužka ohněm proběhla v bojích při vylodění na pobřeží atolu Betia 20.listopadu 1943. Tam byly nasazeny společne s typem LVT1.
I přes značné ztráty se v této bitvě stroje LVT osvědčily. Především díky schopnosti dopravit jednotky až na pláž do centra bojů, což byla velká výhoda oproti výsadkovým člunům, ze kterých musely jednotky podniknout vylodění několik desítek metrů od souše. U Námořní Pěchoty se stroje série LVT osvědčily a dala tedy pokyn ke zvětšení jejich produkce a zároveň k pokračování jejich dalšího vývoje.
LVT2 byl také v počtu 100 kusů dodán v roce 1944 do Evropy Britské armádě. U ní sloužily pod označením "Buffalo II". Nejčastěji je britové využily k překonavání řek, ale i v bojích jako například u řeky Šeldy v Belgii roku 1944, kde vystupovaly společně se stroji LVT4, kterými Britská armáda také disponovala.
Celkem bylo od roku 1942 do roku 1944, kdy produkce skončila, vyrobeno 2,962 kusů stroje LVT2.


zdroj: Globalsecurity.org, Steven J. Zaloga: Amtracks: US Amphibious Assault Vehicles
LVT2, Tarawa 1943LVT2, Iwo Jima 1945 LVT2 (vpředu) a LVT1, Tarawa 1943