B-52 Stratofortress

tech. údaje: Boeing B-52H Stratofortress
původ: USA
typ: strategický bombardovací letoun
OSTATNÍ TTD
VÝVOJ:
V roce 1945 vyhlásilo Armádní letectvo (ACC - Army Air Corps) soutěž na nový strategický bombardér, který měl v budoucnu nahradit letouny Convair B-36 a Boeing B-47. V roce 1946 byl pak podepsán kontrakt s firmou Boeing, jejíž návrh nového stroje s označením B-52 Stratofortress ("Strategická pevnost"), byl hotov v roce 1948. Asi největším problémem během vývoje byl pro Boeing pohon nového letounu. Proudové motory byly tehdy ještě v ranné fázi svého vývoje a tak se uvažovalo i o vrtulovém pohonu. Nakonec ale dostaly přednost proudové motory J57 firmy Pratt & Whitney. Průtahy kolem vývoje tak způsobily, že první dva prototypy nového letounu, byly k dispozici až v roce 1949 místo požadovaného roku 1947. Oba prototypy byly původně dodány pod označením XB-52 ale druhý prototyp byl pak přestavěn na verzi označenou YB-52. Ta narozdíl od XB-52 zůstala v hangáru, kde posloužila k začlenění nutných změn, které se objevily jako potřebné během testování XB-52. Naneštěstí, během zátěžovacích testů XB-52 došlo k poškození pneumatického systému, takže stroj musel být odstaven na opravy. Díky tomu byl 15. dubna 1952 k prvnímu vzletu využit druhý prototyp YB-52. XB-52 se prvního vzletu dočkal až 2. října 1952, tedy téměř o rok později než bylo původně plánováno. První sériový stroj B-52 označený jako B-52A poprvé vzlétl v srpnu roku 1954.

TECHNICKÉ PARAMETRY B-52H:
Konstrukce varianty B-52H, která jako jediná dodnes zůstala ve výzbroji, se vyznačuje dlouhým trupem s dlouhými šipovitými křídly, které jsou vybaveny podpůrnými kolečky. Křídla jsou dále vybavena dvěma podkřídelními závěsníky a dvěmi přídavnými palivovými nádržemi.
Letoun pohání osm turbodmychadlových motorů Pratt & Whitney TF33-P3, každý o výkonu 76 kN. Letoun dosahuje maximální rychlosti až 1014 km/h. Leotun disponuje celkem dvanácti palivovými nádržemi. Deset je umístěných v trupu letadla a dvě nádrže jsou externí, umístěné každá na jednom křídle. Díky tomu dolet bez tankování dosahuje až 17 700 km.
B-52H je vybaven rozsáhlou elektronickou technikou. Ta se během 40 let kdy je B-52H ve službě značně zmodernizovala. Dnes B-52H disponuje například systémem pro rušení nepřátelské radionavigace, výstražným systémem před radarovými signály, radarovou rušičkou, elektro-optickými infračervenými přistroji nočního vidění (FLIR), systémem GPS, či zařízením pro vyhodnocování terénu pro bezpečnost letu v nizkých výškách.
Možnosti B-52H v oblasti výzbroje jsou opravdu rozsáhlé. V oblastni nukleárních zbraní je stroj schopný mést dvanáct střel AGM-129, nebo dvacet střel AGM-86A či osm bomb. Sortiment konvenční výzbroje zahrnuje dvacet protizemních střel s plochou dráhou letu AGM-86B, osm protilodních střel AGM-84 Harpoon, čtyři střely AGM-142 Raptor, 51x 500 librovou bombu, 30x 1000 librovou bombu, 20x 2000 librovou námorní minu, dvacet střel AGM-86C, dvanáct řízených pum typu JDAM, dvanáct pum typu JSOW a šetnáct pum typu WCMD. V roce 2003 se pak B-52H stal prvním letounem, který byů vybaven střelami typu JASSM. K obraně letounu pak slouží dálkově ovládané střelistě umístěné v zadní části trupu a vybavené 20mm kanónem M61A1 Vulcan. Letadlo je také vybaveno klamnými cíly.
Dnes je posádka stroje B-52H pětičlenná - dva piloti, navigátor, bombardovací navigátor zodpovědný za útočné zbraňové systémy a operátor elektronických zbraňových systémů. Každý člen posádky má také k dispozici katapultovací sedadlo. V případě navigátora a bombardovacího navigátora jde však o sedadla vystřelující směrem dolů.

HISTORIE:
Od roku 1954, kdy vzlétla první sériová varianta B-52A, do roku 1962, kdy byla produkce ukončena typem B-52H, bylo celkem vyrobeno 744 kusů stroje B-52.
V prvních letech letouny B-52 sloužily především jako trénikové letouny, na kterých se cvičily nové posádky. B-52, ač mezi posádkami oblíbené, nikdy nebyly považovány za krásná letadla a tak si také stroje vydobyly přezdívku BUFF (Big Ugly Fat Fellow - Velký ošklivý tlustý kamarád). Během "Studené Války" letouny dobře posloužily jako odstrašující psychologický efekt, když pro "Východní blok" představovaly značnou nukleární hrozbu. Měli tedy například svou zásluhu na šťastném konci tzv. "Karibské krize", kdy bylo několik strojů ve vzduchu připraveno zasáhnout proti Sovětským cílům. První skutečné bojové nasazení však podstoupil až B-52F ve Válce ve Vietnamu 18. června 1965, kdy letouny provedly bombardování pozic "Viet Congu" v Jižním Vietnamu. Už při této první bojové misi také došlo ke ztrátám, když se dva stroje za letu srazily. Celkem tehdy zemřelo 5 členů posádek. V dnešní době se stroje B-52H uplatňují jako nosiče konvenčních zbraní. Hojně byly letouny například využity během operace "Pouštní Bouře" v roce 1991, kdy vypustily 40% z celkového počtu raket a bomb, které spojenci ve válce použily. Ačkoli je letoun B-52 ve službě už přes 50 let, díky dalším plánovaným modernizačním programům se s jeho odchodem ze služby počíta až kolem roku 2050.

VARIANTY B-52:

B-52A - První sériová varianta B-52. První letoun vzlétl v 5. srpna 1954. Byly vyrobeny tři kusy určené jen pro další vývoj letounu. Od prototypů se u sériových strojů značně liší tvar pilotní kabiny. Je to především tím, že sériové stroje nemají, narozdíl od prototypů, tandemové uspořádání sedadel. Oproti prototypům byl také o půl metru prodloužen trup. To umožnilo letoun obsadit šestým členém posádky a dalšími zařízeními. Stroje byly také vybavený výkonnějšími motory J57-P-1W. Bylo také přidáno vybavení pro možnost doplňování paliva za letu a výzbroj pro vlastní ochranu letounu. Tu představovala čtveřice 12,7mm kulometů M3 umístěných v zadní části trupu.
B-52B - První varianta nasazená u jednotek. Těm byly tyto stroje dodávány od června 1955. Tato varianta je již vybavena navigačním a bombardovacím systémem. Celkem bylo vyrobeno 50 kusů, z kterých bylo později 27 strojů upraveno na průzkumnou verzi RB-52B.
NB-52A - V červnu 1959 byl jeden B-52B převezen do NASA, kde byl sloužil jako letající základna pro pokusný letoun X-15. Tento stroj NASA používala až do roku 2004.
RB-52B - Tato varianta, vzniklá přestavbou letounu B-52B, je výsledkem neshody mezi velením USAF, které se nedokázalo domluvit, jakou úlohu budou stroje B-52 plnit. Zda-li čistě bombardovací letoun, či průzkumný leotun. RB-52 byl tedy uzpůsoben k plnění obou těchto funkcí. Do letounu mohly tedy být, během pár hodin, nainstalovány prostředky pro rušení nepřátelské radiokomunikace nebo fotografické vybavení. Jinak byl letoun vybaven rozšířenou radarovou a elektronickou výbavou. Prvních devět strojů mělo také odlišný palebný systém. Těchto prvních devět exemplářů si také ponechalo původní obrannou ocasní výzbroj se čtyřmi 12,7mm kulomety M3. Zbývajících 18 letounů bylo vybaveno párem 20mm kanónů M24A1. Celkem bylo postaveno 27 strojů.
B-52C - Tato modernizace disponovala zlepšeným navigačním a bombardovacím systémem, zlepšeným palebným systémem pro zadní čtveřici kulometů či novým protiodrazovým nátěrem. Letadlo bylo také oproti předchozím verzím vybaveno většími podkřídelními přídavnými nádržemi, které měli třikrát větší kapacitu. První B-52C byly USAF dodány v březnu roku 1956. Celkem bylo postaveno 35 kusů.
B-52D - Byl vylepšen systém ovládání čtveřice 12,7mm kulometů umístěných v zadní části trupu. Pro Válku ve Vietnamu byla většina letounů B-52D modifikována v rámci projektu zvaného "Big Belly". Díky tomu se zvětšila vnitřní kapacita na 27215 kg nákladu. Pro službu v jihovýchodní Asii byla také, v rámci projektu "Rivet Rambler", letadla vybavena rozšířenou elektronickou výbavou. První kusy byly dodávány na konci roku 1956. Celkem bylo postaveno 170 kusů.
B-52E - Nejvíce změn doznal navigační a zbraňový systém. Především kvůli potřebě adaptovat stroje B-52E na bombardování v nižších výškách. První stroje byly USAF dodány vříjnu roku 1957. Celkem bylo vyrobeno 100 kusů.
B-52F - Letoun byl vybaven výkonnějšími motory typu J57. Byla zmodernizována také elektronická výbava. B-52F se také jako první doškaly bojového nasazení. První kusy byly dodány v červnu roku 1958. Celkem bylo vyrobeno 89 kusů.
B-52G - U této varianty byla značně zredukována váha, především díky použití nových materiálů v konstrukci draku letounu. Také struktura křídla byla značně přepracována. Asi nejviditelnější změnou bylo zmenšení vertikální ocasní plochy. Byl také namontován nový palební systém, díky kterému mohl být střelec přesunut ze zádi na novou pozici v trupu. 3000 galonové přídavné palivové nádrže umístěné v podkřídlových závěsnících, nahradily menší 700 galonové. S původními velkými nádržemi by se totiž nová konstrukce křídla při letu značně kmitala, což by způsobovalo příliš velké opotřebování. Navzdory snížení váhy kontrukce letadla, byla celková váha letounu vyšší než u předchozích variant. To bylo zapříčiněno zvýšením obsahu palivových nádrží. Do služby B-52G přišel 13. února 1959. Celkem bylo vyrobeno 193 strojů B-52G, což z nich dělá nejpočetnější variantu.
B-52H - Největší změnou oproti předchozím verzím byly nové motory Pratt & Whitney TF33-P-3. Oproti motorům J57, používaných na předchozích variantách, to znamenalo 30% nárust výkonu, snížení hlučnosti, zjednoduššení údržby, zmenšení provozních nákladů či zvýšení dosahu. Byla také vyměněna ocasní výzbroj. Čtveřici 12,7mm kulometů M3 nahradil 20mm šestihlavňový rotační kulomet M61A1 Vulcan. B-52H je také nově vybaven výbavou pro nízkopolohové lety. V průběhu dalších let bylo na letounu aplikováno velké množství modernizací. V roce 1991 byla pak odstraněna pozice střelce, čímž se velikost posádky snížila na pět. V průběhu let 1991 až 1994 byl demontován zadní 20mm kanon M61A1 Vulcan a jeho místo překryl děrovaný plát. První letoun byl dodán 9. května 1961. 26. října 1962 byl pak vyroben poslední B-52H, což přivedlo produkci "Stratofortressů" ke konci. Celkem bylo vyrobeno 102 kusů.


zdroj: www.valka.cz, www.wikipedia.org, http://home.att.net/~jbaugher2/b52.html
B-52HB-52Hprvní vzlet prototypu YB-52, 15. dubna 1952